Narcistická osobnost

Tato porucha je charakterizovaná grandiozitou (velikášstvím), pocitem jedinečnosti, chyběním empatie, potřebou obdivu, sebeláskou a neschopností akceptovat druhé lidi jako sobě rovné. Neunesou kritiku, pohotově obviňují druhé, v konfrontačních situacích jsou arogantní a své soky či oponenty se snaží devalvovat a znemožnit. Na okolí mívají přemrštěné požadavky a očekávají od něj přednostní zacházení. Pro dosažení obdivu jsou schopni udělat cokoli, v tomto bývají odvážní a často i úspěšní. Nezřídka jim v tomto pomáhá talent, inteligence a dobrý vzhled, kterými jsou dle některých pozorování často obdařeni a které rozvoj poruchy dále posilují. Dosáhnou-li úspěchu, je jejich grandiozita úspěšně přiživována, tehdy mohou zažívat i uspokojení nad sebou samým. Jinak je tomu, pokud tohoto uspokojení nedosáhnou (úspěch ho zaručit zdaleka nemusí), nebo pokud jsou konfrontováni s realitou (například v psychoterapii). Tehdy může dojít k tzv. narcistickému zranění, které se projeví zhroucením, pocity prázdnoty, depresemi, excesy, někdy i sebevražednými tendencemi (Martin Eden, hrdina stejnojmenného románu J. Londona, kterému ani úspěch nepřinesl uspokojení, končí život sebevraždou). Jsou schopni komplementárních vztahů, pokud se jim od submisivního partnera dostane obdivu a uznání. Nejsou schopni opravdového rovnocenného přátelství, jsou-li úspěšní, mívají obdivovatele a nohsledy. Jsou také schopni akceptovat úspěšné lidi s podobnými rysy, tento stav by se snad dal s nadsázkou nazvat jakousi projektivní sounáležitostí či příměřím. Špatně unášejí bolest a následkem narcistických zranění nejednou tuší, že jim v cestě k dokonalosti stojí nějaký problém. Z toho důvodu se mohou cítit psychicky špatně a sami vyhledají odbornou pomoc. Při prvním kontaktu pak sdělují, že hledali toho nejlepšího odborníka či instituci. Dřív nebo později pak dojde ke zranění i v terapii. Důležité je, aby terapeut svou interpretaci či výklad správně časově odhadl, nadávkoval a sdělení provedl tak, aby zranění pacientovi neznemožnilo v léčbě pokračovat. Kořeny poruchy krom dědičných vloh sahají opět do dětství, kde bývá vystopován ze strany rodičů přílišný důraz na výkon a vyniknutí (zázračné děti) spojený s nedostatkem projevů lásky a uznání.