Články za rok 2011

Rorschachův test inkoustových skrvn je jednou z psychologických metod užívaných k rozboru osobnosti. Jedná se o projektivní test, využívající projekci myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité objekty. Tento test koncipoval Hermann Rorschach (8. 11. 1884 - 2. 4. 1922), švýcarský psychiatr, který svůj test poprvé představil v roce 1921. Tuto techniku vytvořil ve spolupráci s E. Bleulerem a C. G. Jungem. Předchůdci Ve své malbě se zajímal o náhodné… Celý článek ›

Judith Lewis Herman, autorka knihy Trauma and Recovery, tvrdí, že sebepoškozování se často dopouštějí ženy, které byly zneužívány nebo týrány v dětství. Fyzická bolest je pro ně totiž snesitelnější než emocionální. "Vysoké procento těchto klientů trpí různými poruchami osobnosti, jejich emocionální nastavení nedovede zpracovat těžké prožitky, vztahy," říká psychiatrička Gabriela Šivicová z pražského centra RIAPS. Mezi ,spouštěče'… Celý článek ›

Právě vztah k tetování nebo piercingu vás v souvislosti se sebepoškozováním možná napadne jako první. "Někdy se říká, že jde o socializované formy sebepoškozování," vysvětluje psycholožka Kocourková. Jenže zatímco rituály nebo zdobení těla hrají určitou společenskou roli, funkce sebepoškozování je jiná. Obvykle má lidem, co se zraňují, pomoci vyrovnat se s obtížnými emocemi, které nezvládají jiným způsobem, a tak ➤ se je snaží vyjádřit přes… Celý článek ›

Princezna Diana není jedinou slavnou osobností, která přispěla k tomu, že se o tomhle jevu začalo otevřeněji diskutovat. Angelině Jolie bylo třináct, když se nožem zranila poprvé, a pokračovala v tom až do šestnácti. I ona později přiznala: "Snažila jsem se něco cítit, hledala nové věci, měla romantické představy o krvi. Ubližovala jsem si. Teď už chápu, že to bylo volání o pomoc." Na rukou Christiny Ricci zase najdete drobné jizvy - udělala si je sama… Celý článek ›

co říká Wikipedie? Sebepoškozování (neboli automutilace) je záměrné a opakované ubližování si ve snaze vypořádat se s nepříjemnými duševními stavy. Projevuje se zraňováním vlastního těla a je signálem vážného psychického problému, jenž postižený nedokáže zvládnout jiným způsobem. Vymezení Sebepoškozování může být i přechodné, respektive jednorázové, ale to nemusí být nutně spojeno s psychickým stavem úzkosti a neschopností zvládat… Celý článek ›

Bipolární afektivní porucha (známá také jako maniodepresivní psychóza) postihuje přibližně jednoho ze sta dospělých jedinců. Nemoc se nevyhýbá nikomu, žádnému věku, povolání, rase či inteligenci a může se objevit předcházena varovnými signály nebo bez nich. Je důležité uvědomit si, že jde nemoc, nikoliv o lenost, nedostatek vůle, slabošství nebo naopak o nezodpovědnost, snahu ublížit či poškodit druhé. Naštěstí jde o záležitost v dnešní době… Celý článek ›

Deprese je pojem, jímž laická veřejnost běžně označuje přechodný, pomíjivý stav, který někdy během života postihne každého z nás. V klinické praxi ale termín deprese znamená něco zcela jiného. Jde o syndrom, který se vyskytuje v rámci takzvané depresivní fáze či periodické depresivní poruchy (objevuje-li se opakovaně). Setkání se skutečnou klinickou depresí zcela vybočuje z rámce toho, co přináší běžná životní zkušenost. Pojem deprese je velmi… Celý článek ›

Někdy bývá nazývána též obsedantně-kompulzivní osobností. Lidé s těmito vlastnostmi jsou perfekcionističní, úzkostně visí na pravidlech, nesnáší změny. Bývají šetrní až lakomí, nepružní, nedokážou se vzdát svých věcí, což může vést k jejich nadměrnému shromažďování. Nemají smysl pro humor a nedávají najevo emoce. Jsou pečliví a svědomití, což se může projevit v nadměrné oddanosti práci. Pro svůj perfekcionismus mají problém s… Celý článek ›

Lidé s těmito rysy potřebují druhé, aby za ně dělali rozhodnutí a převzali tak zodpovědnost za mnoho oblastí jejich života, protože jinak si připadají bezmocní. Nedokáží být sami, snadno se podřizují a odevzdávají tak plnou moc autoritě. Nepřekonatelné potíže jim dělá rozhodování. Nejsou schopni ukončovat své vztahy a stane-li se tak, úzkostlivě vyhledávají vztahy nové za jakoukoliv cenu. V životě se realizují pod úrovní svých schopností a díky… Celý článek ›

Je charakterizovaná extrémním strachem z odmítnutí či hodnocení. Lidé s těmito rysy sami sebe hodnotí nízko (jsem méně než druzí, nekompetentní, nešikovný, nepohotový...), jsou plaší, úzkostní, ostýchaví a introvertní. Své vlastnosti se snaží maskovat, protože jsou přesvědčeni, že kdyby je někdo poznal takové, jací opravdu jsou, odmítl by je. Mají také strach před hodnocením či kritikou, protože ty většinou odmítnutí předcházejí. Díky těmto… Celý článek ›